Broumovsko – památky.
V minulém článku jsem psal o přírodních krásách broumovského výběžku. Při putování zdejší krajinou si ovšem nelze nevšimnout zejména církevních památek. Ty jsou důsledkem historického vývoje této oblasti. Ve dvanáctém století pronikají do zdejších královských pralesních hvozdů benediktinští poustevníci z Břevnova. Na přelomu století dostávají od Přemysla Otakara I právo vybudovat klášter v Polici nad Metují. V roce 1213 dostávají břevnovští benediktini od téhož krále darem celé dnešní Broumovsko, staví broumovský klášter a pouští se do kolonizace okolní krajiny. V roce 1322 je v Broumově zřízeno proboštství. V době husitských válek a jiných nepokojů se zdejší klášter stává útočištěm pražských opatů. V letech 1727 – 1733 zve opat Otmar Zinke na Broumovsko slavného barokního architekta K. I. Dienzenhofera, aby zvelebil zdejší církevní stavby. Ten začal klášterem, pokračoval městskými kostely a nakonec se jeho monumentální stavby dostaly skoro do všech zdejších vesnic. Ironií zůstává, že kostely prezentované bohatství církve v 18. století ostře kontrastovalo se všeobecnou chudobou, a tak právě z tohoto kraje vzešlo největší selské povstání, které pak bylo tvrdě ukončeno v bitvě u Chlumce nad Cidlinou v roce 1775. Dnešní podobu církevních památek určil vývoj po druhé světové válce. Kostely nikoho nezajímaly. I dnes jsou ošuntělé a často vykradené stavby na okraji zájmu. Tu trochu peněz, co do oblasti směřuje, pohltí rekonstrukce mohutného broumovského kláštera a dalších památek tohoto města. Vesnické kostely musí čekat.
Do Broumova se dostaneme po trati 026 z Týniště nad Orlicí s přestupem na lokálku v Meziměstí. Dominantou a symbolem města je klášter, jehož jižní strana září barokními barvami, severní strana odpovídá šedivým komunistickým dekádám. V klášteru je muzeum Broumovska. Ve městě se nachází několik dalších kostelů s barokní úpravou. Ale dle mého názoru nejcennější stavbou města je dřevěný hřbitovní kostel P. Marie, založený už v předkolonizačních dobách v roce 1177. Dnešní podoba je z roku 1449. Jeho vnější zdi jsou kronikou kraje. Můžeme na nich najít zápisy několik set let staré. Jedná se o nejstarší dochovaný dřevěný kostel v českých zemích.
Po zrušení provozu na trati do Otovic si můžeme bez auta vybrat, které památky chceme navštívit. Ideální je za pěkného počasí kolo. Silnice jsou klidné, stoupání mimo hory mírná. Během jednoho dne se dá projet celý kraj mezi Javořími horami a Broumovskými stěnami. Horší to mají pěšáci. Ti si musí dobře prokombinovat návaznost mezi vlaky na trati Meziměstí – Broumov a autobusovou dopravou. Zbytek dojít pěšky. Domnívám se, že je to nadlidský výkon, chtít během jednoho dne obejít vše. Výčet kostelů od východu výběžku k jeho západní straně by mohl být tento: Šonov, Otovice, Božanov (tam jsme s Fandou letos nebyli). Do těchto vesnic zajíždí autobus z Broumova. Od vlakové zastávky Broumov-Olivětín navazuje autobus ke kostelu v Heřmánkovicích. Dá se tam dostat i po žluté značce (2,5km). Kostel v Ruprechticích je kousek od zastávky. Zde doporučuji přestávku na oběd. Přejdeme-li říčku Stěnavu, tak asi po kilometru se dostaneme na křižovatku v Jetřichově, kde stojí restaurace Svatá Magdaléna. Poutače slibují klasickou českou kuchyni za mírné ceny a vlastní zkušeností jsme si ověřili jejich pravdivost. Navíc obsluha byla neskutečně rychlá. Z vlakového nádraží v Meziměstí je autobusem nebo po modré TZ (2,5km) přístupný kostel ve Vižňově. Ten je od Meziměstí na sever, směrem na jih je to po červené
Do skupiny broumovských kostelů bývá také započítávána kaple Hvězda na hřebenu Broumovských stěn. Její fotografie i s popisem cesty je v článku Broumovsko – příroda. I když také bývá připisována dílně Dienzenhoferů, svým zjevem spíše připomíná rukopis Santiniho. Je odtud krásný výhled.
Kromě církevní architektury stojí za výraznou zmínku lidová architektura. Mnoho dřevěných chalup bylo v kraji zachráněno díky chalupářskému úsilí. V některých vsích tvoří celé svérázné čtvrti. Od druhé poloviny 19. století se začínají stavět zděné statky broumovského typu. Jedná se o velmi zajímavé stavby, které jsou příbuzné statkům v sousedním Kladsku. Ze zmiňovaných vesnic lze doporučit celkovou prohlídku Vernéřovic, kde je pod číslem 16 právě statek broumovského typu a na konci vesnice je i ona čtvrť dřevěných staveb. Ucelený přehled o vývoji lidových staveb dávají i Heřmánkovice. Roubené chalupy jsou i poblíž zastávky Dědov a v obci Hlavňov pod Hvězdou směrem k Polici.
Pro zjištění vlakového spojení do Broumovska a návazných místních autobusových spojů doporučuji použít IDOS. Vše se velmi často mění.
http://www.broumovsko.cz/tipy/broumovska-skupina-kostelu.html
http://www.virtualtravel.cz/broumov/dreveny-kostel-pany-marie.html
http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/regionalni_oblasti/_zprava/200637