Lokálka

Ve čtvrtek po obědě balíme stan, platíme na recepci a míříme přes posekanou louku do Jeseníku. Krosnu nechávám na nádraží v úschovně a místní autobusovou linkou kličkujeme po horské silnici vzhůru.

Zde, vysoko nad městem, se rozkládá lázeňský komplex. Přes údolí nás fascinuje panoráma Hrubého Jeseníku včetně třpytivé věže na Pradědu. Konečně se ukázal. Necháváme se zlákat minigolfovým hřištěm a stejně jako minulý rok v Luhačovicích si dáme se synem partičku. Ta je však poněkud urychlena přicházející bouří. V proudech teplého deště pobíháme po lázních a hledáme cukrárnu. Dovolenou končíme zmrzlinovým pohárem a opět za sluníčka sbíháme dolů na nádraží. ( http://pruvodce.infocesko.cz/Czechia/content/clanek.aspx?clanekid=7011&lid=1 )

V 17:42 nám odjíždí spěšný vlak do Záhřebu na Moravě, kde na rozestavěném nádraží čekáme půl hodiny na zpožděný rychlík Fatra do Prahy. V Praze jsme o půl jedenácté v noci. Za devadesát minut končí platnost naší síťové jízdenky, na kterou jsme s Františkem už po několikáté procestovali naši zajímavou vlast. Příští rok se chystáme znova. Už teď plánujeme jižní Čechy, Vysočinu, Hanou a Opavsko. Uvidíme.