Lokálka

A máme tu neděli 18.února 2007. Opět sedíme v “jedničce” rychlíku R 614 a odjíždíme v 9:19 z hlavního nádraží v Praze. V Teplicích vystupujeme v 10:59. Je polojasno, na modré obloze se vyjímá pravidelný kužel Milešovky a na opačné straně zasněžený hřeben Krušných hor. http://www.teplice.cz/

Odbavovací hala vlakového nádraží má hezky vymalovaný strop. Mně se to zdá mírně kýčovité, ale Frantíkovi se to líbí. Před budovou přecházíme rušnou ulici a necháváme se vést žlutou značkou skrz socialistickou výstavbu na historické Zámecké náměstí. Dominantou zde je barokní sloup, který nám připomíná o něco větší a podstatně slavnější sloup v Olomouci. Horní stranu náměstí tvoří zámek se zahradami, vedle něho jsou dva výrazné kostely – první je pravoslavný, druhý katolický. Za ním je budova Prazřídla, od kterého se odvíjí slavná minulost teplických lázních. Intenzivní důlní činnost, industrializace a socialistická destrukce a poté výstavba poslala vyhlášené lázně téměř ke dnu. Nyní se opravuje to, co zbylo, i parky mají lázeňský nádech, hospody se snaží vypadat atraktivně pro atraktivní klientelu. Ale pořád to nejsou lázně, v kterých bych chtěl strávit více než jeden den. Pokud by to nebylo zdravotně nutné. Chybí mi zde pohoda a klid Poděbrad, Bechyně, Jeseníku nebo Františkových Lázních. http://www.gasttour.cz/lazne-teplice/fotogalerie/photos/photo10.html
Podle očekávání máme problém sehnat za přijatelnou cenu nedělní oběd. V lázeňské čtvrti, jejíž srdce je protknuto asfaltovou magistrálou, není zjevně o české strávníky zájem. Zásadně nechodím v Čechách do hospod, které vystaví jídelní lístek toliko v německém případně anglickém jazyce. Franta je Teplicemi velmi rozčarován, navzdory pěknému počasí chce z nich okamžitě prchnout. Vím, že musíme zajít do klidné čtvrti starousedlíků. Asi 10 minut chůze od zámku nacházíme Českobratrskou ulici a v ní pod kostelem velice příjemnou hospůdku u Alfréda. Od pondělí do neděle mají bohatý výběr hotových jídel za 59,- Kč, můj nepříliš oblíbený Gambrinus mě příjemně překvapil svým ošetřením. Hospůdka je čistá, nezakouřená, přitom útulná, s čistými toaletami a příjemnou obsluhou. Inu - lze jen doporučit.
Po dobrém obědě se v podstatně lepší náladě vracíme na zámek. V 13:00 končí polední přestávka a zároveň začíná prohlídka na trase A. Prohlídky muzea jsou pouze s průvodcem a obě trasy se střídají po hodině. Takže ve 14:00 se vychází na trasu B, kde je hlavním lákadlem expozice dějin lázeňství. My máme na áčku tradiční muzejní sbírky, cenné plastiky a deskové obrazy z období gotiky a baroka a pravěk zdejšího kraje. Zajímavostí jsou autentické interiéry tohoto zámku z 1. poloviny 19. století a hodnotná sbírka porcelánu a hodin. http://www.muzeum-teplice.cz/

Ze zámku míříme do parku a odtud po červené značce přicházíme čelně k honosné budově místního nádraží. Zde si v automatu dáváme něco teplého do kelímku a ve 14:58 rychlíkem R 617 “Krušnohor” vyrážíme ku Praze. Tam končíme naše putování po hodině a půl jízdy na holešovickém nádraží.